Syndrom vyhoření je jako nová epidemie

Určitě pojem syndrom vyhoření neslyšíte poprvé. Jedná se o pocit přepracování, kdy  už nevidíte ani smysl v tom, co děláte. Za velkou vlnou přepracování může tempo dnešní doby, moderní technologie a stále se zvyšující nároky.

Syndromem vyhoření se již zabývá i bezpečnost práce, která se snaží řešit rovnováhu mezi profesním a osobním životem.

O co se jedná?

Podstatou není jen přepracování a pocit, že vás práce a povinnosti brzy zavalí. Jedná se také o pocit, že vám vaše zaměstnání už nic nepřináší, nebaví vás, neposouvá a nijak už se nezmění.

Jde o psychický stav, jehož klíčové složky tvoří emoční vyčerpanost, značné oslabení kognitivních funkcí a velice často celková únava. Běžný život s jeho dennodenními nároky nejvíce ohrožuje druhá složka, kdy to člověku zkrátka „nepálí“. Kognice totiž zahrnuje takové nezbytné „životní nářadí“, jako je paměť, pozornost, pohotovost, schopnost abstrakce a usuzování, vyjadřování, porozumění a prostorová orientace. Syndrom vyhoření zkrátka dělá ze světa nezajímavé místo.

Koho se týká?

Vyhoření se může týkat prakticky kohokoliv, ale je prokázáno, že nejčastěji postihuje lidi na řídících pozicích, osoby pracující s moderními technologiemi, ale i zdravotníky. Běžněji se setkáme se syndromem vyhoření u lidí, kteří jsou permanentně ve stresu. Zda stihnou v práci vše dokončit, jaký bude plat, spoléhají na ně další lidé a podobně.

Přečtěte si také: Psychická zátěž jako nové riziko na pracovišti

Prevence?

Dá se vůbec vyhoření ubránit? Člověk by si měl najít koníčky, které bude dělat po práci, zkusit nějaký sport a pokoušet se pravidelně vídat se svou rodinou či přáteli.

Přečtěte si také: Jak ušetřit na pití kávy?