Aktivismus versus umění

Nejdříve rajčatová polévka, poté bramborová kaše. Ekologičtí aktivisté útočí na slavné obrazy nebo se lepí k silnícím. Tímto způsobem chtějí upozornit na změnu klimatu. Účelem prý není někomu ublížit nebo něco zničit, jejich cílem je pouze narušit běžný provoz, aby dostali do povědomí změny a rizika, která se blíží.

Rajčatová polévka na Slunečnicích od Van Gogha v Londýně a poté bramborová kaše na Monetovi v Postupimi. Takto se rozhodli aktivisté upozornit na změny klimatu a z toho rostoucí problémy. Schválně si vybírají obrazy, které jsou schovaná za ochranným sklem, což vysvětlují tak, že nechtějí žádné z těchto děl zničit. V případě jiných obrazů, které by již nebyly sklem chráněné, by mohl mít tento „útok“ fatální následky. Žádná galerie nemá všechny obrazy kompletně chráněné sklem, většinou vybírají obrazy, které vyžadují speciální klimatické podmínky nebo takové, u kterých je malba citlivá na poškození.

Ačkoliv samotné obrazy nebyly poškozeny, ušpinění se nevyhnuly rámy. Zatímco u Goghova obrazu škody nebudou tak významné, u Claude Moneta se jedná o pozlacený rám, jehož čištění bude náročnější jak technicky, tak finančně.

Slunečnice visící v londýnské Národní galerii jsou jednou z pěti verzí obrazu, které visí po galeriích po celém světě. Van Gogh vytvořil celkem sedm slunečnicových maleb mezi lety 1888 a 1889.

Aktivismus v umění

Právě umění se přitom nejen v minulosti stávalo samo formou aktivismu. Pomocí obrazů vyjadřovali umělci své názory a postoje, které často kritizovaly aktuální společnost, politiku a světové dění. Aktivismus a umění se ovšem v současné době prolínají úplně jiným způsobem, než bychom čekali.

Je otázkou, jestli budou aktivisté pokračovat se svými „útoky“ na umělecká díla a popřípadě, v jakém rozsahu a zda se nadále budou držet děl, která jsou naštěstí chráněná za sklem.